Navzdory smutnému konci, kdy Vráťovo tělo podlehlo jeho životnímu stylu, jeho odkaz a přínos pro systemický a narativní svět žije dál. Jistě by se pousmál výroku jednoho erudovaného psychologa a adiktologa, který říká, že si každý může vybrat, na co umře, protože on si vybral. A i mé poslední setkání s Vráťou ukazovalo na to, že na to byl po svém hrdý.
Vráťa byl ten, který jako lektor mého psychoterapeutického výcviku, pomohl proměnit mé dětské přání pomáhat lidem v konkrétní podobu. Dal směr i význam mým schopnostem, ukázal mi obzory i efektivitu nejprve systemického a později narativního přístupu.
Byl to také on, kdo mě po letech přizval do systemického institutu (ISZ-MC) a dal mi další příležitost se učit, a hlavně učit druhé.
Byl to Vráťa, kdo do ČR zval významné zahraniční lektory, jako například kamaráda Kurta Ludewiga (jeho hnědou knížku jsem nikdy nedokázala přečíst, ale po jeho prezentaci jsem konečně došla porozumění jeho sdělení), milou Jill Freedmanovou a inspirujícího a improvizujícího Jima Wilsona, finsky klidného Petera Sundmana a v neposlední řadě osobitou Chanu Rachel Frumin (opakované setkávání s touto narativně zaměřenou terapeutkou má pro mě a kolegu Honzu větší než profesní dosah a naše spolupráce se stále rozvíjí). Vráťa dokázal vybrat a zprostředkovat mnoho zajímavých a rozvojových setkání s těmito i dalšími zahraničními ikonami psychoterapeutického oboru a dopřát nám další příležitost pro rozvoj, poznání a inspiraci.
A byl to znovu Vráťa, kdo mě pověřil vedením projektu Klinika Praha Děčín, kde jsme se podporovali, učili a intervizovali společně s týmem nadaných a šikovných terapeutů (jejich složení a výběr měl na svědomí také on).
Společně jsme se lektorsky věnovali našim oblíbeným tématům práci s traumatem a jeho originálnímu a jedinečnému pojetí práce s předpoklady.
Kromě talentu poznat a přizvat nadané terapeuty a lektory, uměl také, právě díky své schopnosti hledat v případech logiku problému napojenou na hodnoty a identitu člověka projevovanou v jeho každodennosti, přispívat jako supervizor. Nejednou mi ukázal nové možnosti a směr, jak pokračovat s mými klienty. A nebylo důležité pro prospěch klienta, zda mu více pomáhá Vráti analytický či systemický mozek.
Mnoho z nás si ho pamatuje jako přísného a nekompromisního lektora se svérázným způsobem projevit nespokojenost se studentovým výkonem. Strach nás držel ve střehu a bystřil naše dovednosti. Pozdější studenti už ho zažili jako vlídného a velkorysého učitele a mohli se těšit z jeho pochvaly. Proměna jeho pověstné autority je pro mě dobrou lekcí o změně a učení o respektu a práci s bezpečím to je po boku Vráti, minimálně celý jeden ročník. Děkuju Vráťo, že si mě to naučil a několikrát si ocenil a vyjádřil úctu k mé práci.
Jedny z posledních slov, která mi od Vráti utkvěla, byla o tom, že umím spojovat lidi. I to si budu pamatovat. Všechno si budu pamatovat.